pátek 3. ledna 2014

Večer v Alpách

Klub pisálků podruhé, double drabble na téma "Hele, padá hvězda!". Vlastně poprvé jsem psala 200 slov místo 100. :)

Krásná noc. Jasná obloha nad jejich hlavami, měsíc v úplňku a hvězdy, tisíce hvězd zářících naprosto jinak, než kdyby se nacházely někde v civilizaci. Tady byly samy, dvě mladé dívky, které utekly z míst, která tak dobře znaly. Do přírody, do hor. Návrat ke kořenům lidstva, k věčnému sněhu, k pohodě zapáleného krbu a věčné práci. Byl to návrat tam, odkud bylo lidstvo kdysi vyhnáno. Do ráje.
A teď pozorovaly nekonečný vesmír, který se tu zdál tak neuvěřitelný. A ony byly tak malé. Seděly na koních, každá na tom svém, zachumlané do dlouhých kabátů s šálami uvázanými okolo krků. Dech jejich i zvířat se srážel do obláčků a vše vypadalo tak kouzelně, že snad i věřily tomu, že přímo za kopci v dálce jsou Bradavice, sladký domov všech kouzelníků a čarodějek.
Byly tu samy, čas běžel bez ohledu na cokoliv jiného. Bylo už moc pozdě, blížila se půlnoc…
„Měly bychom se vrátit,“ navrhla starší. Ale mladší jen zavrtěla hlavou.
„Ještě počkej.“ Koně netrpělivě přešlapovali, už i oni toužili po teple stáje. Ale starší přikývla. Co na tom, že už téměř necítila prsty, vždyť je přeci zahřeje později…
„Podívej! Padá hvězda,“ vykřikla náhle její společnice. Je možné si přát věčnost okamžiku?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Pokud nemáte účet google, lze využít možnosti anonymní, a pak se - budete-li chtít - podepsat do komentáře, či variantu "Název/adresa URL", kam zadáte svou stránku (pokud nemáte, klidně tam šoupněte tetičku wiki) a své jméno. :) Za komentáře a názory budu neuvěřitelně vděčná, děkuji moc! :))